{"id":2368,"date":"2018-08-09T08:35:52","date_gmt":"2018-08-09T08:35:52","guid":{"rendered":"http:\/\/cernotin.knihovna.info\/?p=2368"},"modified":"2018-08-11T11:48:28","modified_gmt":"2018-08-11T11:48:28","slug":"fenomen-ceskych-knihoven-v-osmickovem-roce-olomoucky-kraj","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/cernotin.knihovna.info\/?p=2368","title":{"rendered":"Fenom\u00e9n \u010desk\u00fdch knihoven v osmi\u010dkov\u00e9m roce \u2013 Olomouck\u00fd kraj"},"content":{"rendered":"

Mrkn\u011bte na \u010dl\u00e1nek zve\u0159ejn\u011bn\u00fd v on-line periodiku M\u00edstn\u00ed kultura, kter\u00fd byl zpracov\u00e1n hned n\u011bkolika knihovnami v\u010detn\u011b t\u00e9 na\u0161\u00ed! \"\"<\/span>Tak nev\u00e1hejte a p\u0159e\u010dt\u011bte si, jak jsou na tom knihovny \"\" <\/span>olomouck\u00e9ho kraje!<\/em><\/p>\n

\n

\u010cESK\u00c1 REPUBLIKA<\/strong>: V leto\u0161n\u00edm roce slav\u00edme stolet\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed vzniku prvn\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky. Jen o jeden rok m\u00e9n\u011b bude \u0159ad\u011b \u010desk\u00fdch knihoven. Datuj\u00ed se toti\u017e rokem 1919, kdy jeden z Masarykov\u00fdch tzv. osv\u011btov\u00fdch z\u00e1kon\u016f ulo\u017eil zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed obecn\u00edch knihoven. Tento z\u00e1kon vyvolal doslova revoluci. Podle statistik Eurostatu je v zem\u00edch EU 63 tis\u00edc knihoven, z toho 10 % funguje v \u010cR. I kdy\u017e sou\u010dasn\u00fd z\u00e1kon u\u017e povinnost z\u0159izovat obecn\u00ed knihovnu obc\u00edm neukl\u00e1d\u00e1, p\u0159edstavuj\u00ed knihovny nejv\u011bt\u0161\u00ed polo\u017eku \u010desk\u00e9 kulturn\u00ed infrastruktury (ve\u0159ejn\u00fdch knihoven je v\u00edce ne\u017e 5 tis\u00edc, muze\u00ed je necel\u00e1 p\u011btistovka, divadel o n\u011bco m\u00e9n\u011b ne\u017e dv\u011b st\u011b). Nedivte se, \u017ee New York Times napsaly v roce 2016, \u017ee \u010cesko je r\u00e1jem knihoven.<\/p>\n

Autor \u010dl\u00e1nku: <\/p>\n<\/div>\n

\n
\n
Kolektiv knihovnic Olomouck\u00e9ho kraje\/jal<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n
\n
\n
\n

Seri\u00e1l M\u00edstn\u00ed kultury se po cel\u00fd rok bude zab\u00fdvat fenom\u00e9nem \u010desk\u00e9 knihovny, od historie po sou\u010dasnost. Chce p\u0159edstavit osobnosti, trendy, uk\u00e1zat velk\u00e9 knihovny i knihovny v mal\u00fdch obc\u00edch bez profesion\u00e1ln\u00edch pracovn\u00edk\u016f, popsat, jak se knihovn\u00e1m da\u0159\u00ed komunikovat s ve\u0159ejnou spr\u00e1vou, co jim chyb\u00ed, \u010deho si naopak v\u00e1\u017e\u00ed. P\u0159ejeme si, abychom t\u00edm i p\u0159isp\u011bli ke kulat\u00fdm stol\u016fm v jednotliv\u00fdch kraj\u00edc\u00edch, kter\u00e9 hodl\u00e1 jako dialog s ve\u0159ejnou spr\u00e1vou uspo\u0159\u00e1dat N\u00e1rodn\u00ed knihovna. A rovn\u011b\u017e, a to p\u0159edev\u0161\u00edm, vzd\u00e1t hold knihovn\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed svou profesi pova\u017euj\u00ed za posl\u00e1n\u00ed a slu\u017ebu spole\u010dnosti.<\/p>\n

Mgr. Lenka L\u00e1z\u0148ovsk\u00e1, \u0159editelka N\u00e1rodn\u00edho informa\u010dn\u00edho a poradensk\u00e9ho st\u0159ediska pro kulturu<\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n

JAK TO VID\u00cd V KRAJSK\u00c9 KNIHOVN\u011a \/ odpov\u00edd\u00e1 RNDr. Jitka Hol\u00e1skov\u00e1, \u0159editelka V\u011bdeck\u00e9 knihovny v Olomouci<\/strong><\/p>\n

Specifick\u00e1 poloha Olomouck\u00e9ho kraje u\u017e sama o sob\u011b zp\u016fsobuje jistou rozmanitost, a to nejen v oblasti knihoven. Zat\u00edmco v Olomouci, kter\u00e1 byla s\u00eddlem biskupstv\u00ed, vznikla prvn\u00ed knihovna u\u017e v roce 1566 (v roce 2016 oslavila V\u011bdeck\u00e1 knihovna v Olomouci \u00factyhodn\u00fdch 450 let sv\u00e9 existence), v\u00fdvoj v severn\u00edch oblastech byl podobn\u00fd jako v ostatn\u00edch sudeton\u011bmeck\u00fdch \u00fazem\u00edch. V\u011bt\u0161ina knihoven v t\u00e9to \u010d\u00e1sti na\u0161eho kraje svoje zalo\u017een\u00ed spojuje a\u017e s odsunem p\u016fvodn\u00edho n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva. A\u010dkoliv tyto na sv\u00e9 \u201estolet\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed\u201c teprve \u010dekaj\u00ed, rozhodli jsme se oslovit i je. Jen tak m\u016f\u017eeme \u010dten\u00e1\u0159\u016fm nab\u00eddnout pestrost ve\u0159ejn\u00fdch knihoven na\u0161eho kraje v cel\u00e9m sv\u00e9m rozsahu.<\/p>\n

 <\/p>\n

Jak\u00fd v\u00fdznam maj\u00ed knihovny v \u010cR v dne\u0161n\u00ed dob\u011b \u2013 ve sv\u011bt\u011b elektronick\u00fdch m\u00e9di\u00ed a soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00ed. Obe\u0161li bychom se bez nich?<\/strong><\/em><\/p>\n

Soci\u00e1ln\u00ed s\u00edt\u011b a v\u00fdvoj IT technologi\u00ed ovlivnil spole\u010dnost, ale samoz\u0159ejm\u011b i knihovny. V dne\u0161n\u00ed dob\u011b ji\u017e v\u011bt\u0161ina z nich vyu\u017e\u00edv\u00e1 soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00ed pro osloven\u00ed sv\u00fdch \u010dten\u00e1\u0159\u016f a p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed informac\u00ed o akc\u00edch i zaj\u00edmavostech, a to nejen proto, \u017ee mlad\u0161\u00ed generace zcela up\u0159ednostnila tento komunika\u010dn\u00ed kan\u00e1l. Jednoduchost vkl\u00e1d\u00e1n\u00ed textu, fotek i vide\u00ed a mo\u017enost okam\u017eit\u00e9ho sd\u00edlen\u00ed t\u011bchto informac\u00ed a snadn\u00e9 \u0161\u00ed\u0159en\u00ed otev\u0159ely pro knihovny a jejich u\u017eivatele novou variantu sou\u017eit\u00ed.<\/p>\n

Knihovny v posledn\u00edch letech ji\u017e nejsou pouze p\u016fj\u010dovny knih. Zejm\u00e9na ty v\u011bt\u0161\u00ed nab\u00edzej\u00ed datab\u00e1ze, kter\u00e9 umo\u017en\u00ed studuj\u00edc\u00edm, odborn\u00fdm pracovn\u00edk\u016fm i \u0161irok\u00e9 ve\u0159ejnosti nahl\u00e9dnout do informa\u010dn\u00edch zdroj\u016f, kter\u00e9 nejsou b\u011b\u017en\u011b dostupn\u00e9. Masivn\u00ed digitalizace, kter\u00e1 prob\u00edh\u00e1 v nejen v na\u0161\u00ed knihovn\u011b, nab\u00edz\u00ed u\u017eivatel\u016fm nav\u00edc p\u0159\u00edstup k t\u011bm dokument\u016fm, ke kter\u00fdm by se b\u011b\u017en\u011b v knihovn\u011b nedostali. D\u00e1le je v\u0161eobecn\u011b zn\u00e1mo, \u017ee ve\u0159ejnost je zahlcena mno\u017estv\u00edm informac\u00ed, dost velk\u00e1 \u010d\u00e1st z nich je neov\u011b\u0159en\u00fdch nebo zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00edch, a tady  dal\u0161\u00ed prostor pro roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed slu\u017eeb knihoven. Bez knihoven se neobejdeme, pouze doch\u00e1z\u00ed k posunu jejich slu\u017eeb v souladu s v\u00fdvojem technologi\u00ed.<\/p>\n

 <\/p>\n

Jak oslav\u00edte osmi\u010dkov\u00fd jubilejn\u00ed rok? A jak\u00e9 mo\u017enosti v t\u00e9to souvislosti m\u00e1te jako TOP knihovna regionu?<\/strong><\/em><\/p>\n

V\u011bdeck\u00e1 knihovna v Olomouci se p\u0159ipojila k projektu kulat\u00fdch stol\u016f Knihovna \u2013 v\u011bc ve\u0159ejn\u00e1<\/em>, kter\u00e9 prob\u00edhaj\u00ed v leto\u0161n\u00edm roce ve v\u0161ech kraj\u00edch \u010cR. Kulat\u00fd st\u016fl se uskute\u010dnil v kv\u011btnu a byli k n\u011bmu p\u0159izv\u00e1ni p\u0159edstavitel\u00e9 kraje, m\u011bsta Olomouce, ale i ostatn\u00edch m\u011bst na\u0161eho regionu a obc\u00ed a z\u00e1stupci knihoven. Kulat\u00fd st\u016flse zab\u00fdval probl\u00e9my knihoven v na\u0161em regionu i budouc\u00ed rol\u00ed knihoven a stal se tak  vhodn\u00fdm za\u010d\u00e1tkem dal\u0161\u00edho dialogu mezi knihovnami a jejich z\u0159izovateli.<\/p>\n

V\u011bdeck\u00e1 knihovna v Olomouci se na v\u00fdznamn\u00e1 historick\u00e1 v\u00fdro\u010d\u00ed p\u0159ipravuje v p\u0159edstihu a stejn\u011b tak tomu bylo v souvislosti se vznikem \u010ceskoslovenska. Na vznik samostatn\u00e9ho st\u00e1tu se pod\u00edv\u00e1me z jin\u00e9ho zorn\u00e9ho \u00fahlu. C\u00edlem v\u00fdstavy Sbohem, monarchie<\/em> je uk\u00e1zat pestrost habsbursk\u00e9ho mocn\u00e1\u0159stv\u00ed, pestrost n\u00e1rodnostn\u00ed, n\u00e1bo\u017eenskou, soci\u00e1ln\u00ed ap., v jej\u00edm\u017e r\u00e1mci se dotvo\u0159il modern\u00ed \u010desk\u00fd n\u00e1rod. Tato modernizace byla p\u0159edstupn\u011bm k vytvo\u0159en\u00ed nez\u00e1visl\u00e9ho \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu. V\u00fdstava se bude konat v listopadu a v prosinci v Pevnosti pozn\u00e1n\u00ed. Men\u0161\u00ed v\u00fdstavu ve vlastn\u00edch prostor\u00e1ch Galerie Biblio p\u0159ipravuje na\u0161e knihovna na obdob\u00ed \u0159\u00edjna a listopadu. V\u00fdstava s n\u00e1zvem Putov\u00e1n\u00ed dlouh\u00fdm stolet\u00edm<\/em> p\u0159edstav\u00ed fiktivn\u00ed postavu \u0158eho\u0159e Ign\u00e1ce Hallirzka a provede ho cel\u00fdm dlouh\u00fdm obdob\u00edm od z\u00e1niku Svat\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e919. stolet\u00edm do vzniku \u010ceskoslovenska. Tak\u00e9 Olomouck\u00fd kraj p\u0159iprav\u00ed v\u00fdstavu k v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed \u010ceskoslovenska, ta bude v na\u0161\u00ed knihovn\u011b k dispozici a\u017e v lednu 2019.<\/p>\n

 <\/p>\n

Leto\u0161n\u00ed rok je v\u00fdro\u010d\u00edm i dal\u0161\u00edch osmi\u010dek \u2013 1948, 1968. Nav\u00e1zali jste po listopadu 1989 dialog s n\u011bkter\u00fdmi krajany ve sv\u011bt\u011b?<\/strong><\/em><\/p>\n

Zde bych r\u00e1da vzpomn\u011bla na spolupr\u00e1ci s dr. Ivanem Kup\u010d\u00edkem, historick\u00fdm kartografem, kter\u00fd vystudoval v \u010ceskoslovensku, ale od roku 1979 \u017eil v N\u011bmecku. Ve spolupr\u00e1ci s n\u00edm vydala V\u011bdeck\u00e1 knihovna v roce 2008 knihu Portol\u00e1nov\u00fd atlas Jaume Olivese (1563) ve V\u011bdeck\u00e9 knihovn\u011b v Olomouci<\/em>, kter\u00e1 p\u0159edstavila ve\u0159ejnosti mimo\u0159\u00e1dn\u011b vz\u00e1cn\u00fd soubor \u0161est rukopisn\u00fdch portol\u00e1nov\u00fdch map z oblasti St\u0159edozemn\u00edho mo\u0159e a Atlantick\u00e9ho oce\u00e1nu.<\/p>\n

 <\/p>\n

Spolupracujete s n\u011bjakou zahrani\u010dn\u00ed knihovnou, a to nejen v oblasti knihovnictv\u00ed, ale i na vz\u00e1jemn\u00e9m kulturn\u00edm projektu?<\/strong><\/em><\/p>\n

Na\u0161e knihovna dlouhodob\u011b spolupracuje s Vojvodskou ve\u0159ejnou knihovnou E. Smolki v Opoli, spolupr\u00e1ce zahrnuje p\u0159\u00edpravu spole\u010dn\u00fdch v\u00fdstav, zap\u016fj\u010dov\u00e1n\u00ed vlastn\u00edch v\u00fdstav se zaj\u00edmav\u00fdmi n\u00e1m\u011bty nebo zap\u016fj\u010den\u00ed vz\u00e1cn\u00fdch expon\u00e1t\u016f na kr\u00e1tkou dobu, ale i \u00fa\u010dast na konferenc\u00edch nebo v\u00fdm\u011bnu zku\u0161enost\u00ed v oblasti region\u00e1ln\u00edch funkc\u00ed nebo digitalizace.<\/p>\n

Od roku 2009 je VKOL \u010dlenem s\u00edt\u011b poskytovatel\u016f slu\u017eby EOD (eBooks on Demand), do kter\u00e9 je zapojeno n\u011bkolik des\u00edtek instituc\u00ed z cel\u00e9 Evropy. Slu\u017eba nab\u00edz\u00ed u\u017eivatel\u016fm mo\u017enost digitalizace autorsky voln\u00e9 knihy na vy\u017e\u00e1d\u00e1n\u00ed za poplatek a posl\u00e9ze digitalizovan\u00fd dokument uve\u0159ej\u0148uje pro ve\u0159ejnost. Spolupr\u00e1ce s ostatn\u00edmi knihovnami by se mohla je\u0161t\u011b prohloubit v p\u0159\u00edpad\u011b schv\u00e1len\u00ed projektov\u00e9ho z\u00e1m\u011bru EODOPEN (eBooks-On-Demand-Network Opening Publications), kter\u00fd se zam\u011b\u0159uje na vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed osi\u0159el\u00fdch d\u011bl a jejich zp\u0159\u00edstupn\u011bn\u00ed.<\/p>\n

 <\/p>\n

JAK TO VID\u00cd V HRANIC\u00cdCH \/ odpov\u00edd\u00e1 Marie Jemelkov\u00e1, vedouc\u00ed M\u011bstsk\u00e9 knihovny v Hranic\u00edch<\/strong><\/p>\n

Jednou z nejstar\u0161\u00edch m\u011bstsk\u00fdch knihoven na Morav\u011b je bezpochyby knihovna v Hranic\u00edch. Ta je ji\u017e od vzniku programu region\u00e1ln\u00edch funkc\u00ed jednou ze sedmi pov\u011b\u0159en\u00fdch knihoven v Olomouck\u00e9m kraji. Najdeme ji p\u0159\u00edmo na hranick\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed v historick\u00e9 budov\u011b tzv. star\u00e9 radnice.<\/p>\n

 <\/p>\n

Jak\u00e9 je va\u0161e posl\u00e1n\u00ed v krajsk\u00e9m syst\u00e9mu knihoven?<\/strong><\/em><\/p>\n

M\u011bstsk\u00e1 knihovna v Hranic\u00edch je jednou z historicky nejstar\u0161\u00edch kulturn\u00edch instituc\u00ed v na\u0161em m\u011bst\u011b. U\u017e na po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed (rok 1811) zalo\u017eil hranick\u00fd rod\u00e1k J. H. A. Galla\u0161 knihovnu pro \u0161irokou ve\u0159ejnost, kterou se v t\u00e9to dob\u011b nemohlo pochlubit mnoho m\u011bst na Morav\u011b. Dal\u0161\u00edm mezn\u00edkem ve v\u00fdvoji bylo zalo\u017een\u00ed spolkov\u00e9 knihovny, kter\u00e1 se plynule p\u0159etv\u00e1\u0159ela v sou\u010dasnou m\u011bstskou knihovnu. (Tzv. Galla\u0161ova knihovna existuje dodnes, ale jej\u00ed sou\u010dasn\u00fd stav je v\u00fdsledkem spojen\u00ed zbytk\u016f nejm\u00e9n\u011b t\u0159\u00ed knihoven \u2013 p\u016fvodn\u00ed Galla\u0161ova, farn\u00ed a gymnazi\u00e1ln\u00ed. Tato knihovna je dnes historickou pam\u00e1tkou, kter\u00e1 je ulo\u017eena v depozit\u00e1\u0159i m\u011bstsk\u00e9ho muzea). Postupem \u010dasu se vlivem politick\u00e9ho a spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdvoje m\u011bstsk\u00e1 knihovna prom\u011b\u0148ovala a nab\u00fdvala st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00edho v\u00fdznamu i v \u0161ir\u0161\u00edm regionu. Zvl\u00e1\u0161t\u011b po jej\u00ed person\u00e1ln\u00ed profesionalizaci. Jedno obdob\u00ed byla i knihovnou s okresn\u00ed p\u016fsobnost\u00ed (1953\u20131962) s dohledem nad 73 p\u0159ilehl\u00fdmi knihovnami. Pozd\u011bji se stala sou\u010d\u00e1st\u00ed centralizovan\u00e9ho okresn\u00edho syst\u00e9mu. Radik\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed zm\u011bny v p\u016fsobnosti nastaly a\u017e po roce 1989, kdy knihovna z\u00edskala pr\u00e1vn\u00ed subjektivitu, pozd\u011bji se stala v r\u00e1mci Olomouck\u00e9ho kraje i pov\u011b\u0159enou knihovnou s obslu\u017en\u00fdm regionem 32 knihoven, a je j\u00ed dodnes.<\/p>\n

 <\/p>\n

P\u0159ipome\u0148te osobnosti \u010di spolky, kter\u00e9 ve va\u0161em m\u011bst\u011b ve spolupr\u00e1ci s knihovnou spoluvytv\u00e1\u0159ely kulturn\u00ed, spole\u010densk\u00fd a v\u016fbec ob\u010dansk\u00fd \u017eivot prvn\u00ed republiky.<\/strong><\/em><\/p>\n

V Hranic\u00edch ji\u017e p\u0159ed \u00e9rou prvn\u00ed republiky p\u016fsobila \u0159ada r\u016fzn\u00fdch spolk\u016f a korporac\u00ed a i d\u00edky nim byla ji\u017e p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou 4. 10. 1911 zalo\u017eena tak\u00e9 ve\u0159ejn\u00e1 \u010d\u00edt\u00e1rna, i kdy\u017e prvn\u00ed neofici\u00e1ln\u00ed zm\u00ednky o n\u00ed se datuj\u00ed k roku 1907. Vznik \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky se stal mezn\u00edkem i ve v\u00fdvoji knihovnictv\u00ed a prvn\u00ed knihovn\u00ed z\u00e1kon z roku 1919 nezastihl knihovnu v Hranic\u00edch nep\u0159ipravenu. Koncem roku 1920 byla obnovena \u010dinnost ve\u0159ejn\u00e9 \u010d\u00edt\u00e1rny a m\u011bstsk\u00e9 knihovny. Knihovn\u00edkem zde byl jmenov\u00e1n profesor Miroslav Kott. \u010c\u00edt\u00e1rna byla sv\u011b\u0159ena student\u016fm. Zm\u011bnil se zp\u016fsob financov\u00e1n\u00ed, knihovna byla vybavena kvalitn\u00edm fondem, hlavn\u011b literaturou nau\u010dnou, ale vzniklo tak\u00e9 odd\u011blen\u00ed rusk\u00e9 a legion\u00e1\u0159sk\u00e9 literatury. Rozkv\u011bt knihovny byl z\u0159ejm\u00fd, t\u0159eba\u017ee byly probl\u00e9my s nedostatkem prostoron\u00fdch m\u00edstnost\u00ed a vhodn\u00e9ho person\u00e1lu pro obsluhu \u010dten\u00e1\u0159\u016f. Knihovn\u00edci, kte\u0159\u00ed v prvorepublikov\u00e9m obdob\u00ed p\u016fsobili v na\u0161\u00ed m\u011bstsk\u00e9 knihovn\u011b, byli mu\u017ei. Zm\u00ednila bych jednu zaj\u00edmavou osobnost knihovn\u00edka. V roce 1939 byla rozpu\u0161t\u011bna arm\u00e1da a m\u011bstsk\u00e9 knihovny se ujal voj\u00e1k ve v\u00fdslu\u017eb\u011b Franti\u0161ek Benoni, mimo jin\u00e9 i v\u00e1\u0161niv\u00fd divadeln\u00ed ochotn\u00edk. Byl jedn\u00edm ze zakladatel\u016f Beskydsk\u00e9ho divadla. Po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky ode\u0161el do ostravsk\u00e9 \u010dinohry jako jej\u00ed \u010dlen. Je\u0161t\u011b bych r\u00e1da zm\u00ednila jednoho v\u00fdznamn\u00e9ho knihovn\u00edka, kter\u00fd byl hranick\u00fdm rod\u00e1kem, sice v m\u011bstsk\u00e9 knihovn\u011b p\u0159\u00edmo nep\u016fsobil, ale knihovnick\u00e9 pr\u00e1ci se v\u011bnoval cel\u00fd \u017eivot. PhDr. Franti\u0161ek Sumbal byl mimo jin\u00e9 v letech 1911 a\u017e 1918 knihovn\u00edkem Ministerstva vnitra ve V\u00eddni, pak vedl knihovnu Ministerstva zdravotnictv\u00ed v Praze a od roku 1920 pracoval jako knihovn\u00edk na Ministerstvu vnitra v Praze. Je autorem publikace \u010ceskon\u011bmeck\u00fd slovn\u00edk terminologick\u00fd a frazeologick\u00fd pro \u00fa\u0159ady, kancel\u00e1\u0159e a soukromou pot\u0159ebu.<\/p>\n

Prvn\u00ed profesion\u00e1ln\u00ed knihovn\u00edk nastoupil do hranick\u00e9 knihovny a\u017e v roce 1950 a byla to \u017eena. Bylo mi pot\u011b\u0161en\u00edm pan\u00ed Jitku Jakoubkovou-Jesenskou poznat i osobn\u011b v dob\u011b, kdy jsem sama nastupovala jako pracovnice d\u011btsk\u00e9ho odd\u011blen\u00ed a pan\u00ed Jitka v tuto dobu odch\u00e1zela do penze.<\/p>\n

 <\/p>\n

Leto\u0161n\u00ed rok je v\u00fdro\u010d\u00edm i dal\u0161\u00edch osmi\u010dek \u2013 1948, 1968. Nav\u00e1zali jste po listopadu 1989 dialog s n\u011bkter\u00fdmi krajany ve sv\u011bt\u011b?<\/strong><\/em><\/p>\n

P\u0159\u00edmo o dialogu se mluvit ned\u00e1, ale krajan\u00e9, kte\u0159\u00ed v on\u011bch letech emigrovali do zahrani\u010d\u00ed, se ohl\u00e1sili po sametov\u00e9 revoluci v roce 1989 v podob\u011b des\u00edtek samizdatov\u00fdch knih, kter\u00e9 byly dovezeny ze zahrani\u010d\u00ed a darov\u00e1ny na\u0161\u00ed knihovn\u011b. Publikace byly v\u011bt\u0161inou vyd\u00e1ny v Torontu v nakladatelstv\u00ed Sixty-Eight Publishers man\u017eel\u016f \u0160kvoreck\u00fdch. To v\u00edte, \u017ee \u0161ly u \u010dten\u00e1\u0159\u016f na dra\u010dku. Na za\u010d\u00e1tku 90. let na\u0161e m\u011bsto nav\u00e1zalo p\u0159\u00e1telsk\u00e9 vztahy s holandsk\u00fdm m\u011bstem Voorburg, do\u0161lo ke vz\u00e1jemn\u00fdm \u201eknihovnick\u00fdm\u201c n\u00e1v\u0161t\u011bv\u00e1m. Od holandsk\u00fdch koleg\u016f jsme dostali darem prvn\u00ed kop\u00edrku, kterou pro n\u00e1s zakoupili z dobrovoln\u00fdch p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f voorburgsk\u00fdch ob\u010dan\u016f, a tak\u00e9 des\u00edtky knih v angli\u010dtin\u011b a n\u011bm\u010din\u011b. Zahrani\u010dn\u00ed spolupr\u00e1ce m\u011bsta, tedy i m\u011bstsk\u00fdch kulturn\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed, se od t\u00e9 doby roz\u0161\u00ed\u0159ila i na jin\u00e9 st\u00e1ty a jejich m\u011bsta \u2013 Slovinsko, Polsko, Slovensko.<\/p>\n

 <\/p>\n

\u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee dne\u0161n\u00ed d\u011bti m\u00e1lo \u010dtou. Plat\u00ed tedy, \u017ee je pro n\u011b knihovna nezn\u00e1m\u00fdm m\u00edstem?<\/strong><\/em><\/p>\n

Osobn\u011b nem\u00e1m r\u00e1da slova o tom, \u017ee lid\u00e9 nebo d\u011bti m\u00e1lo \u010dtou. Je sice nyn\u00ed v\u00edce mo\u017enost\u00ed jak vyu\u017e\u00edt a rozv\u00edjet sv\u016fj osobn\u00ed potenci\u00e1l a voln\u00fd \u010das ne\u017e p\u0159ed lety, ale knihovna je st\u00e1le nejnav\u0161t\u011bvovan\u011bj\u0161\u00edm m\u00edstem v ka\u017ed\u00e9m m\u011bst\u011b. A to i ta na\u0161e. U n\u00e1s m\u00e1me v\u011bt\u0161inou \u201evyprod\u00e1no\u201c. Plat\u00ed to i o d\u011btsk\u00fdch \u010dten\u00e1\u0159\u00edch, kter\u00e9 si zvl\u00e1\u0161t\u011b h\u00fd\u010dk\u00e1me, nebo\u0165 jsou na\u0161\u00ed budoucnost\u00ed. Nemysl\u00edm si, \u017ee d\u011bl\u00e1me pro n\u011b n\u011bco speci\u00e1ln\u00edho, co by ned\u011blaly i jin\u00e9 knihovny. M\u00e1me po n\u011bkolik desetilet\u00ed velmi dobrou spolupr\u00e1ci se v\u0161emi z\u00e1kladn\u00edmi \u0161kolami ve m\u011bst\u011b a v posledn\u00edch letech se v\u00edce zam\u011b\u0159ujeme na spolupr\u00e1ci s mate\u0159inkami a jejich u\u010ditelkami. T\u011bm vyb\u00edr\u00e1me a doporu\u010dujeme soubory tematick\u00e9 literatury coby pomoc p\u0159i vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed t\u011bch nejmen\u0161\u00edch. Z toho d\u016fvodu si nemysl\u00edm, \u017ee by ve m\u011bst\u011b existovalo d\u00edt\u011b \u0161kolkou \u010di \u0161kolou povinn\u00e9, kter\u00e9 by aspo\u0148 jednou nenav\u0161t\u00edvilo na\u0161i knihovnu. Oproti minul\u00fdm let\u016fm se u n\u00e1s v d\u011btsk\u00e9m odd\u011blen\u00ed objevuje v\u00edce maminek a tat\u00ednk\u016f s ko\u010d\u00e1rky a mal\u00fdmi d\u011btmi a vyb\u00edraj\u00ed knihy spole\u010dn\u011b. Mo\u017en\u00e1 zabrala i kampa\u0148 Cel\u00e9 \u010cesko \u010dte d\u011btem<\/em>.<\/p>\n

 <\/p>\n

V Olomouck\u00e9m kraji p\u016fsob\u00ed na 416 neprofesion\u00e1ln\u00edch knihoven, co\u017e \u010din\u00ed celkov\u011b 85 % ze v\u0161ech ve\u0159ejn\u00fdch knihoven. Tyto mal\u00e9 knihovny, \u010dasto se zap\u00e1len\u00fdmi dobrovoln\u00fdmi knihovn\u00edky, maj\u00ed tedy v na\u0161em kraji nezastupiteln\u00fd v\u00fdznam. Jak ale vybrat jen jeden reprezentativn\u00ed p\u0159\u00edklad? T\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00e9! P\u0159ijm\u011bte tedy pozv\u00e1n\u00ed do nov\u011b zrekonstruovan\u00e9 Obecn\u00ed knihovny v B\u011bl\u00e9 pod Prad\u011bdem na Jesenicku a do M\u00edstn\u00ed knihovny v \u010cernot\u00edn\u011b, kterou z letargie probudila mlad\u00e1 knihovnice Veronika Vali\u0161ov\u00e1.<\/p>\n

 <\/p>\n

JAK TO VID\u00cd V B\u011aL\u00c9 POD PRAD\u011aDEM \/ odpov\u00eddaj\u00ed Kamila Sikorov\u00e1, knihovnice Obecn\u00ed knihovny v B\u011bl\u00e9 pod Prad\u011bdem, a Daniela P\u0159ikrylov\u00e1, metodi\u010dka regionu Jesen\u00edk<\/strong><\/p>\n

P\u0159ipome\u0148te zalo\u017een\u00ed sv\u00e9 knihovny, osobnost \u010di spolky, kter\u00e9 ve va\u0161em m\u011bst\u011b \u010di obci ve spolupr\u00e1ci s knihovnou spoluutv\u00e1\u0159ely kulturn\u00ed, spole\u010densk\u00fd a v\u016fbec ob\u010dansk\u00fd \u017eivot prvn\u00ed republiky.<\/strong><\/em><\/p>\n

Do osvobozen\u00ed obce v roce 1945 v obci \u017eilo pouze n\u011bmeck\u00e9 obyvatelstvo. Nedochovaly se \u017e\u00e1dn\u00e9 informace, \u017ee by zde fungovala n\u011bmeck\u00e1 knihovna. Odsun p\u016fvodn\u00edho obyvatelstva trval a\u017e do roku 1948 a k os\u00eddlov\u00e1n\u00ed obce nov\u00fdm \u010desk\u00fdm obyvatelstvem doch\u00e1zelo velmi pozvolna. P\u0159esto byla nov\u00e1 knihovna zalo\u017eena mezi prvn\u00edmi kulturn\u00edmi st\u00e1nky. V srpnu 1946 vznikla knihovn\u00ed rada, kter\u00e9 p\u0159edsedal pan Alois Julina, jen\u017e byl tak\u00e9 zvolen prvn\u00edm kulturn\u00edm referentem obce. Uspo\u0159\u00e1dal sb\u00edrku na zalo\u017een\u00ed nov\u00e9 knihovny. V listopadu 1946 tak mohl slavnostn\u011b p\u0159edat do u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed knihovnu s n\u00e1zvem Lidov\u00e1 obecn\u00ed knihovna Adolfovice, kter\u00e1 \u010d\u00edtala 279 svazk\u016f hodnotn\u00fdch knih. Knihovna byla um\u00edst\u011bna v obecn\u00edm dom\u011b nad hasi\u010dsk\u00fdm skladi\u0161t\u011bm. Knihovnice Marie Julinov\u00e1 tuto funkci vykon\u00e1vala zcela nezi\u0161tn\u011b t\u0159i roky. V roce 1948 \u010d\u00edtal fond knihovny ji\u017e 468 svazk\u016f. P\u0159i slou\u010den\u00ed dosud samostatn\u00fdch obc\u00ed Adolfovice a Doma\u0161ov v roce 1964, byly t\u00edmto i knihovny slou\u010deny do jedn\u00e9. Knihovna se v obci n\u011bkolikr\u00e1t st\u011bhovala a od roku 2016 s\u00eddl\u00ed v nov\u011b vybudovan\u00e9m centru B\u011bl\u00e1 v pohybu. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b knihovn\u00ed fond \u010d\u00edt\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 osm tis\u00edc svazk\u016f a knihovnu nav\u0161t\u011bvuje pravideln\u011b 186 registrovan\u00fdch \u010dten\u00e1\u0159\u016f.<\/p>\n

 <\/p>\n

Spolupracujete s n\u011bkterou zahrani\u010dn\u00ed knihovnou nebo m\u00e1 va\u0161e obec dru\u017ebu s obdobnou obc\u00ed v zahrani\u010d\u00ed?<\/strong><\/em><\/p>\n

Partnerskou obc\u00ed B\u011bl\u00e9 pod Prad\u011bdem je polsk\u00e1 obec Tu\u0142owice. Obec Tu\u0142owice je nejmlad\u0161\u00ed obc\u00ed opolsk\u00e9ho kraje. Vznikla teprve v roce 1992. V r\u00e1mci tohoto partnerstv\u00ed je ka\u017edoro\u010dn\u011b realizov\u00e1no mnoho kulturn\u00edch a sportovn\u00edch akc\u00ed. Nejv\u011bt\u0161\u00edmi akcemi jsou v\u017edy Do\u017e\u00ednky, kter\u00e9 po\u0159\u00e1daj\u00ed ob\u011b obce. Dal\u0161\u00ed spolupr\u00e1ce funguje mezi z\u00e1kladn\u00edmi \u0161kolami, kter\u00e9 pravideln\u011b po\u0159\u00e1daj\u00ed turnaje, olympi\u00e1dy a dal\u0161\u00ed akce. Knihovna se do tohoto d\u011bn\u00ed aktivn\u011b zapojuje.<\/p>\n

 <\/p>\n

\u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee dne\u0161n\u00ed d\u011bti m\u00e1lo \u010dtou. Plat\u00ed tedy, \u017ee je pro n\u011b knihovna nezn\u00e1m\u00fdm m\u00edstem?<\/strong><\/em><\/p>\n

Ur\u010dit\u011b ne. Knihovna velmi \u00fazce spolupracuje s m\u00edstn\u00ed z\u00e1kladn\u00ed a mate\u0159skou \u0161kolou. Ji\u017e n\u011bkolik let je zapojena do projektu U\u017e jsem \u010dten\u00e1\u0159 \u2013 Kn\u00ed\u017eka pro prv\u0148\u00e1\u010dka. Ka\u017edoro\u010dn\u011b po\u0159\u00e1d\u00e1 Noc s Andersenem, Knihovnick\u00e9ho Je\u017e\u00ed\u0161ka a zve na besedy se spisovateli a ilustr\u00e1tory d\u011btsk\u00fdch knih. D\u011bti tak maj\u00ed mo\u017enost se osobn\u011b setkat s obl\u00edben\u00fdmi autory, nam\u00e1tkou t\u0159eba s Ivonou B\u0159ezinovou, Petrou Braunovou, Petrou Dvo\u0159\u00e1kovou a u d\u011bt\u00ed s velmi obl\u00edben\u00fdm ilustr\u00e1torem Adolfem Dudkem. V pr\u016fb\u011bhu cel\u00e9ho \u0161koln\u00edho roku pravideln\u011b po\u0159\u00e1d\u00e1me i tematick\u00e9 knihovnick\u00e9 lekce. Dokladem z\u00e1jmu na\u0161ich d\u011bt\u00ed o \u010dten\u00ed je po\u010det registrovan\u00fdch d\u011btsk\u00fdch \u010dten\u00e1\u0159\u016f. Aktu\u00e1ln\u011b jich je 80.<\/p>\n

 <\/p>\n

JAK TO VID\u00cd V \u010cERNOT\u00cdN\u011a \/ odpov\u00edd\u00e1 Veronika Vali\u0161ov\u00e1, knihovnice M\u00edstn\u00ed knihovny v \u010cernot\u00edn\u011b<\/strong><\/p>\n

P\u0159ipome\u0148te zalo\u017een\u00ed sv\u00e9 knihovny, osobnost \u010di spolky, kter\u00e9 ve va\u0161em m\u011bst\u011b \u010di obci ve spolupr\u00e1ci s knihovnou spoluutv\u00e1\u0159ely kulturn\u00ed, spole\u010densk\u00fd a v\u016fbec ob\u010dansk\u00fd \u017eivot prvn\u00ed republiky.<\/strong><\/em><\/p>\n

Zalo\u017een\u00ed knihovny v \u010cernot\u00edn\u011b se jako na mnoho dal\u0161\u00edch m\u00edstech \u00fazce v\u00e1\u017ee k tzv. prvn\u00edmu knihovn\u00edmu z\u00e1konu z roku 1919. Av\u0161ak \u010dinnost knihovnick\u00e1, resp. \u010dten\u00e1\u0159sk\u00e1, se rozv\u00edjela ji\u017e v 19. stolet\u00ed, kdy se pomysln\u00fdm vrcholem stalo zalo\u017een\u00ed \u010dten\u00e1\u0159sk\u00e9ho spolku Svornost<\/em>, nad kter\u00fdm pot\u00e9 p\u0159evzal z\u00e1\u0161titu (1912) Odbor n\u00e1rodn\u00ed jednoty. Pr\u00e1v\u011b od tohoto odboru obec p\u0159i vzniku knihovny p\u0159evzala 300 kni\u017en\u00edch svazk\u016f a nav\u00edc \u201ep\u011bknou sk\u0159\u00ed\u201c (ze z\u00e1pisu v Kronice obce \u010cernot\u00edn roku 1920, autor Josef Vodi\u010dka).<\/p>\n

Role knihovn\u00edka byla v\u017edy \u00fazce spjata se \u0161kolou, kde tak\u00e9 i knihovna s\u00eddlila, nebo\u0165 pr\u00e1v\u011b profese knihovn\u00edka p\u0159ipadla v obdob\u00ed prvn\u00ed republiky v\u017edy \u0159\u00edd\u00edc\u00edmu u\u010diteli. Tedy prvn\u00edm knihovn\u00edkem byl u\u010ditel a z\u00e1rove\u0148 kronik\u00e1\u0159 obce Josef Vodi\u010dka, n\u00e1stupcem (1932) se stal Franti\u0161ek Dost\u00e1l.<\/p>\n

Obdob\u00ed prvn\u00ed republiky bylo obdob\u00edm rozkv\u011btu, nikterak jinak to nebylo ani u n\u00e1s v \u010cernot\u00edn\u011b. Lid\u00e9 nem\u011bli jen z\u00e1jem o ekonomick\u00fd a hospod\u00e1\u0159sk\u00fd r\u016fst, ale cht\u011bli se tak\u00e9 kulturn\u011b vy\u017e\u00edt. Kulturn\u00ed \u017eivot, kter\u00fd za\u010dal \u00falevou ze sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, byl \u00fazce v\u00e1z\u00e1n na tradi\u010dn\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00fd charakter \u017eivota v obci a jeho sez\u00f3nnost. Krom\u011b knihovny, kter\u00e1 byla mezi obyvateli velmi popul\u00e1rn\u00ed (posu\u010fte sami, dle na\u0161\u00ed kroniky bylo v roce 1937 2 915 v\u00fdp\u016fj\u010dek na 73 \u010dten\u00e1\u0159\u016f), nab\u00edzela obec kulturu v podob\u011b divadeln\u00edch p\u0159edstaven\u00ed (T\u011blov\u00fdchovn\u00fd spolek Sokol a m\u00edstn\u00ed \u0161kola), bes\u00eddek, slavnost\u00ed, ale tak\u00e9 nau\u010dn\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky, kter\u00e9 n\u011bkolikr\u00e1t ro\u010dn\u011b po\u0159\u00e1dala Osv\u011btov\u00e1 komise. <\/em>Bylo zde dokonce z\u0159\u00edzeno i obecn\u00ed kino, kter\u00e9 na vrcholu sv\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed sl\u00e1vy prom\u00edtalo i t\u0159ikr\u00e1t do t\u00fddne.<\/p>\n

 <\/p>\n

Leto\u0161n\u00ed rok je v\u00fdro\u010d\u00edm i dal\u0161\u00edch osmi\u010dek \u2013 1948, 1968. Jak\u00fdm zp\u016fsobem je sv\u00fdm \u010dten\u00e1\u0159\u016fm p\u0159ipomenete? <\/strong><\/em><\/p>\n

V leto\u0161n\u00edm roce by se i M\u00edstn\u00ed knihovna \u010cernot\u00edn r\u00e1da \u00fa\u010dastnila oslav jubilejn\u00edho roku 2018. P\u0159edev\u0161\u00edm bychom se r\u00e1di zapojili do oslav 28. \u0159\u00edjna, jak pod hlavi\u010dkou obce, kter\u00e1 ka\u017edoro\u010dn\u011b po\u0159\u00e1d\u00e1 lampionov\u00fd pr\u016fvod, tak i pod samotnou knihovnou. Ji\u017e m\u00e1me vymy\u0161len\u00fdch n\u011bkolik akc\u00ed a aktivit, kter\u00e9 by m\u011bly zaujmout rozli\u010dn\u00e9 generace.<\/p>\n

 <\/p>\n

Spolupracujete s n\u011bkterou zahrani\u010dn\u00ed knihovnou nebo m\u00e1 va\u0161e obec dru\u017ebu s obdobnou obc\u00ed v zahrani\u010d\u00ed? <\/strong><\/em><\/p>\n

Obec \u010cernot\u00edn nem\u00e1 nav\u00e1zanou dru\u017ebu s podobnou knihovnou v zahrani\u010d\u00ed, ale p\u0159\u00e1telsk\u00fd vztah na \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky m\u00e1me, a to konkr\u00e9tn\u011b se stejnojmennou obc\u00ed \u010cernot\u00edn v Plze\u0148sk\u00e9m kraji. S \u201eplze\u0148sk\u00fdmi \u010dernot\u00ed\u0148\u00e1ky\u201c jsme se dali dohromady z\u00e1sluhou ne\u0161t\u011bst\u00ed. Kdy\u017e byly povodn\u011b v \u010cech\u00e1ch, tak na\u0161e obec finan\u010dn\u011b pomohla m\u00edstn\u00edm obyvatel\u016fm, a kdy\u017e povodn\u011b vtrhly po n\u011bkolika letech na Moravu, tak plze\u0148sk\u00fd \u010cernot\u00edn pomohl zase n\u00e1m. T\u00edm za\u010dalo na\u0161e nav\u0161t\u011bvov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 v\u017edy vyvrchol\u00ed na Srazu barevn\u00fdch obc\u00ed jako jsou \u017dlutava, B\u011blot\u00edn, \u010cern\u00e1 v Po\u0161umav\u00ed\u2026<\/p>\n

M\u00edstn\u00ed knihovna \u010cernot\u00edn doposud nenav\u00e1zala n\u011bjak\u00fd vztah s konkr\u00e9tn\u00ed knihovnou. Je pravda, \u017ee se knihovnice n\u011bkolikr\u00e1t vydala \u201ena \u010dumendu\u201c do obecn\u00edch knihoven v Olomouck\u00e9m kraji. Ale na tu osudovou, se kterou by pot\u00e9 mohla na\u0161e knihovna po\u0159\u00e1dat spole\u010dn\u00e9 aktivity, je\u0161t\u011b nenatrefila. Ale t\u0159eba se je\u0161t\u011b naskytne p\u0159\u00edle\u017eitost, knihovna v \u010cernot\u00edn\u011b je v\u0161emu nov\u00e9mu zcela otev\u0159ena.<\/p>\n

 <\/p>\n

\u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee dne\u0161n\u00ed d\u011bti m\u00e1lo \u010dtou. Plat\u00ed tedy, \u017ee je pro n\u011b knihovna nezn\u00e1m\u00fdm m\u00edstem?<\/strong> <\/em><\/p>\n

B\u011bhem sv\u00e9 dosavadn\u00ed knihovnick\u00e9 \u010dinnosti jsem se setkala s n\u00e1zorem, \u017ee d\u011bti m\u00e1lo \u010dtou. Ze sv\u00fdch zku\u0161enost\u00ed m\u016f\u017eu v\u0161ak tento n\u00e1zor vyvr\u00e1tit. D\u011bti \u010dtou, ale jinou literaturu ne\u017e my v na\u0161em d\u011btstv\u00ed, co\u017e n\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 nedok\u00e1\u017e\u00ed pochopit. Tak jak knihy jdou s dobou, co\u017e jde kr\u00e1sn\u011b vid\u011bt na nej\u010dten\u011bj\u0161\u00edch titulech, tak i samotn\u00e1 knihovna mus\u00ed dr\u017eet krok. Dnes ji\u017e neposta\u010duje, aby knihovna slou\u017eila v obci jen jako v\u00fdp\u016fj\u010dn\u00ed bod, mus\u00ed b\u00fdt z\u00e1rove\u0148 kulturn\u00edm a komunitn\u00edm centrem, a kdy\u017e k tomu knihovna p\u0159id\u00e1 je\u0161t\u011b n\u011bco nav\u00edc, co ji bude d\u011blat jedine\u010dnou, tak v konkurenci obstoj\u00ed.<\/p>\n

Na\u0161e knihovna si d\u011bti z\u00edskala na svou stranu p\u0159edev\u0161\u00edm d\u00edky akc\u00edm, kter\u00e9 po\u0159\u00e1d\u00e1. Pro \u010dernot\u00ednsk\u00e9, ale i \u201ep\u0159espoln\u00ed\u201c d\u011bti nen\u00ed na\u0161e knihovna \u0161pan\u011blskou vesnic\u00ed. \u0158\u00edd\u00edme se mottem, \u017ee \u201eknihovna nen\u00ed m\u00edstem jen pro knihy, ale p\u0159edev\u0161\u00edm pro lidi\u201c, pro na\u0161e \u010dten\u00e1\u0159e, a p\u0159edev\u0161\u00edm pro ty mal\u00e9 se sna\u017e\u00edme zprost\u0159edkovat knihovnu jinak. Startovac\u00edm v\u00fdst\u0159elem byly tvo\u0159iv\u00e9 d\u00edlny, na kter\u00fdch jsme nal\u00e1kali prvn\u00ed zv\u011bdavce, a pot\u00e9 se s n\u00e1mi pomysln\u00fd vlak plnou parou rozjel. Pro nejmen\u0161\u00ed jsme zmobilizovali babi\u010dky a d\u011bde\u010dky, kte\u0159\u00ed pot\u00e9 \u010detli d\u011btem p\u0159ed span\u00edm v M\u0160. Zveme si d\u011bti na dobrodru\u017en\u00e9 no\u010dn\u00ed v\u00fdpravy, po\u0159\u00e1d\u00e1me v\u00fdlety pro rodiny s d\u011btmi, hravou formou zprost\u0159edkujeme osv\u011btovou \u010dinnost (Den Zem\u011b, Movember, Nedoklubko\u2026), p\u00ed\u0161eme dopisy Je\u017e\u00ed\u0161kovi, po\u0159\u00e1d\u00e1me turnaje v deskov\u00fdch hr\u00e1ch\u2026<\/p>\n

Ale mus\u00edm se p\u0159iznat, \u017ee jako knihovnice si ze v\u0161eho nejv\u00edce cen\u00edm d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 zav\u00edtaj\u00ed do knihovny i p\u0159esto, \u017ee se zrovna nekon\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e1 akce. Je pravda, \u017ee n\u011bkdy do knihovny vtrhnou jako hejno kobylek, rozkrama\u0159\u00ed deskov\u00e9 hry, kn\u00ed\u017eky a mnoho dal\u0161\u00edho, ale p\u0159esto \u2013 pr\u00e1v\u011b takov\u00e9to \u201eokupov\u00e1n\u00ed\u201c knihovny \u010dlov\u011bku vykouzl\u00ed \u00fasm\u011bv na tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n

 <\/p>\n

VYZN\u00c1N\u00cd OSOBNOST\u00cd – M\u016eJ \u017dIVOT S KNIHOVNOU <\/strong><\/p>\n

Knihovna je instituce, kter\u00e1 mne prov\u00e1z\u00ed \u017eivotem od nej\u00fatlej\u0161\u00edho d\u011btstv\u00ed. Ve vesnick\u00e9 knihovn\u011b jsem si jako \u017e\u00e1k z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly pravideln\u011b p\u016fj\u010doval dobrodru\u017en\u00e9 kn\u00ed\u017eky a doslova jsem \u201ezhltl\u201c tis\u00edce titul\u016f. N\u00e1v\u0161t\u011bvy knihoven jsou n\u00e1vykov\u00e9 a dnes jako v\u011bdec a akademik pot\u0159ebuji knihovny p\u0159edev\u0161\u00edm pro mou pr\u00e1ci. O pr\u00e1zdnin\u00e1ch tr\u00e1v\u00edm pravideln\u011b t\u00fdden nebo dva pr\u00e1v\u011b studiem v knihovn\u00e1ch v zahrani\u010d\u00ed nebo pr\u00e1v\u011b ve V\u011bdeck\u00e9 knihovn\u011b v Olomouci. Obecn\u011b jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee bez knihoven nem\u016f\u017ee existovat kultura a civilizace. Jedin\u00e9, co se m\u011bn\u00ed, jsou m\u00e9dia informac\u00ed a \u0159adu text\u016f dnes lze \u010d\u00edst nap\u0159\u00edklad online. Proto se samoz\u0159ejm\u011b m\u011bn\u00ed i knihovny a poskytuj\u00ed dnes mnohem \u0161ir\u0161\u00ed spektrum slu\u017eeb ne\u017e v dob\u00e1ch m\u00e9ho ml\u00e1d\u00ed. Z\u00e1rove\u0148 ov\u0161em knihy v klasick\u00e9 podob\u011b p\u0159etrvaj\u00ed a u\u017e nyn\u00ed se t\u011b\u0161\u00edm na m\u00e9 dal\u0161\u00ed pr\u00e1zdninov\u00e9 dobrodru\u017estv\u00ed v knihovn\u011b.<\/p>\n

Prof. Mgr. Jaroslav Miller, M.A., Ph.D., rektor Univerzity Palack\u00e9ho v Olomouci<\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n

Knihovnu jsem za\u010dal pravideln\u011b nav\u0161t\u011bvovat od sv\u00fdch osmi let, tedy hned pot\u00e9, co jsem se nau\u010dil \u010d\u00edst. \u010cetl jsem ka\u017ed\u00fd den, st\u0159\u00eddal jsem beletrii a odbornou literaturu a \u017eivotem jsem se doslova pro\u010detl. Vzhledem k tomu, \u017ee jsem ned\u00e1vno za\u010dal studovat dal\u0161\u00ed vysokou \u0161kolu, dnes u mne p\u0159eva\u017euje literatura odborn\u00e1. I kdy\u017e m\u00e1m vlastn\u00ed pom\u011brn\u011b obs\u00e1hlou knihovnu, ta mi k \u017eivotu zdaleka nesta\u010d\u00ed, a proto jsem pravideln\u00fdm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edkem hranick\u00e9 knihovny, a kdy\u017e mi ani jej\u00ed fondy nesta\u010d\u00ed, vyu\u017e\u00edv\u00e1m dobrodin\u00ed meziknihovn\u00ed v\u00fdp\u016fj\u010dn\u00ed slu\u017eby. Bez knih si neum\u00edm \u017eivot p\u0159edstavit. Moje n\u011bkdej\u0161\u00ed u\u010ditelka hebrej\u0161tiny n\u00e1m student\u016fm \u0159\u00edkala, \u017ee peklo je m\u00edsto, kde nejsou knihy. K tomu nem\u00e1m, co bych dodal.<\/p>\n

PhDr. Vladim\u00edr Jura\u010dka, zastupitel m\u011bsta Hranice<\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n

Do Hranic jsem se s rodinou p\u0159est\u011bhoval v roce 1992 a vz\u00e1p\u011bt\u00ed jsem si opat\u0159il pr\u016fkaz M\u011bstsk\u00e9 knihovny v Hranic\u00edch. Byl jsem p\u0159\u00edjemn\u011b p\u0159ekvapen bohatost\u00ed a r\u016fznorodost\u00ed kni\u017en\u00edch soubor\u016f, stejn\u011b jako vst\u0159\u00edcnost\u00ed a profesion\u00e1ln\u00edmi znalostmi knihovnic. Krom\u011b rom\u00e1n\u016f i poezie m\u011b zaujaly publikace z region\u00e1ln\u00ed historie. R\u00e1d bych hranick\u00e9 M\u011bstsk\u00e9 knihovn\u011b pod\u011bkoval, \u017ee jsem v penzijn\u00edm v\u011bku z\u00edskal trval\u00e9ho kon\u00ed\u010dka. Jezd\u00edm po archivech a soust\u0159e\u010fuji dokumenty o v\u00fdvoji Kas\u00e1ren gen. Zah\u00e1lky od  jejich zalo\u017een\u00ed a\u017e do sou\u010dasn\u00e9 doby, stejn\u011b jako o historii hranick\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 komunity.<\/p>\n

V\u00e1clav Bedn\u00e1\u0159, historik a autor n\u011bkolika publikac\u00ed o Hranic\u00edch<\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n

M\u011bstskou knihovnu vyu\u017e\u00edv\u00e1m u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 20 let, tedy od doby, kdy jsem se p\u0159ist\u011bhovala do Hranic. Hodn\u011b mi pom\u00e1h\u00e1 v m\u00e9 profesi. Vyu\u010duji \u010desk\u00fd jazyk a literaturu, a tak knihovnu nav\u0161t\u011bvuji ze dvou d\u016fvod\u016f \u2013 abych mohla m\u00edt po ruce v\u00fdtisky klasick\u00fdch d\u011bl na uk\u00e1zku do v\u00fduky a tak\u00e9 si samoz\u0159ejm\u011b p\u016fj\u010duji knihy pro vlastn\u00ed \u010detbu. Velmi r\u00e1da vyu\u017e\u00edv\u00e1m akc\u00ed, kter\u00e9 knihovna po\u0159\u00e1d\u00e1, jako jsou nap\u0159. besedy se spisovateli a jin\u00fdmi osobnostmi. Tyto akce m\u011b mimo jin\u00e9 p\u0159ivedly na my\u0161lenku ps\u00e1t \u010dl\u00e1nky, recenze a rozhovory s autory pro internetov\u00fd \u010dasopis Va\u0161e literatura<\/em>.<\/p>\n

Mgr. Radka Jakub\u00ed\u010dkov\u00e1, pedago\u017eka<\/strong><\/p>\n

Tato prezentace vy\u017eaduje JavaScript.<\/p>

<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n

Zdroj: http:\/\/www.mistnikultura.cz\/fenomen-ceskych-knihoven-v-osmickovem-roce-olomoucky-kraj<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Mrkn\u011bte na \u010dl\u00e1nek zve\u0159ejn\u011bn\u00fd v on-line periodiku M\u00edstn\u00ed kultura, kter\u00fd byl zpracov\u00e1n hned n\u011bkolika knihovnami v\u010detn\u011b t\u00e9 na\u0161\u00ed! Tak nev\u00e1hejte a p\u0159e\u010dt\u011bte si, jak jsou na tom knihovny  olomouck\u00e9ho kraje! \u010cESK\u00c1 REPUBLIKA: V leto\u0161n\u00edm roce slav\u00edme stolet\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed vzniku prvn\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky. Jen o jeden rok m\u00e9n\u011b bude \u0159ad\u011b \u010desk\u00fdch knihoven. Datuj\u00ed se toti\u017e rokem 1919, kdy […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"_jetpack_newsletter_access":"","_jetpack_dont_email_post_to_subs":false,"_jetpack_newsletter_tier_id":0,"_jetpack_memberships_contains_paywalled_content":false,"_jetpack_feature_clip_id":0,"_jetpack_memberships_contains_paid_content":false,"footnotes":"","jetpack_publicize_message":"","jetpack_publicize_feature_enabled":true,"jetpack_social_post_already_shared":true,"jetpack_social_options":{"image_generator_settings":{"template":"highway","default_image_id":0,"font":"","enabled":false},"version":2},"jetpack_post_was_ever_published":false},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-2368","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-napsali-o-nas"],"wppr_data":{"cwp_meta_box_check":"No"},"jetpack_publicize_connections":[],"jetpack_sharing_enabled":true,"jetpack_shortlink":"https:\/\/wp.me\/p7Ykmw-Cc","jetpack_featured_media_url":"","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/cernotin.knihovna.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2368","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/cernotin.knihovna.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/cernotin.knihovna.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/cernotin.knihovna.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/cernotin.knihovna.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=2368"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/cernotin.knihovna.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2368\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2389,"href":"https:\/\/cernotin.knihovna.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2368\/revisions\/2389"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/cernotin.knihovna.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=2368"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/cernotin.knihovna.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=2368"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/cernotin.knihovna.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=2368"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}