Už jste někdy zkoušeli tančit mezi kapkami deště? A co třeba hrát vikingskou hru Mölkky a Člověče, nezlob se!? My, černotínští fanoušci her a pořádné zábavy, jsme se nenechali rozházet uplakaným počasím a zvolili jsme plán B. Déšť nám zkrátka vrásky na čele nedělal!

A o čem že je vlastně řeč? Přeci již o tradičním turnaji, který pod hlavičkou Místní knihovny Černotín pořádáme vždy první pátek v září, je to pro nás takový malý výkop do školního roku. Již druhým rokem jsme si však tento zaběhnutý turnaj okořenili bonusem, a to turnajem ve hře Mölkky. Sady těchto skandinávským „kuželek“ nám zapůjčila a hodnotné ceny darovala firma Albi, které tímto velmi děkujeme. Po napínavých soubojích, po propočítání a přepočítání bodů a po dech beroucích výkonech obsadila Peťa Andršová 3. místo, stříbrnou placku si na krk pověsil Filípek Andrš a na stupínek nejvyšší vystoupala Lenička Vaculová.

Červená, modrá, zelená a žlutá – čtyři barvy našich týmů, ale ne ledajakých, přímo rodinných. Naše lidské kuželky se pohybují po obrovském plátnu, ale zároveň je mají pod patronem kapitáni, kteří si je koordinují. Není to jen tak, někdy musíte zatlačit slzičku, že vás někdo vyhodil, někdy vy sami pošlete někoho na start, avšak největší radost je zaručena vlastní figurkou v domečku. Červenému týmu se moc nedařilo, i přesto že na svém kontě měli nejvíc vyhozených figurek, tak do cíle doběhli poslední. Žlutý tým se i přes značné karamboly dostal na třetí příčku, modrý tým „obhájil“ stříbro z loňského roku a zelený tým jsme korunovali mistrem pro letošní rok. Zároveň předáním putovního poháru zelený tým zaručil účast na příštím ročníku.

Přestože jsme chvíli kličkovali mezi kapkami deště, tak úsměv na tváři nám to nezkazilo, využili jsme záložního plánu a užili si prima zábavu. Tak příští rok ve stejném čase na stejném místě!

Veronika Vališová

 Běžně se vydáváte do širokého okolí na výlety, ale ruku na srdce, kdy naposledy jste se vydali jen za „kopec“ a bedlivě prozkoumali to, co běžně pouze míjíte. My, pod hlavičkou Místní knihovny Černotín a Obce Černotín, jsme se touto cestou vydali a rozhodli jsme se navštívit centrum našeho kraje a také provoněné Loštice.

V samém srdci Olomouci jsme zavítali do barokní budovy bývalé Korunní pevnůstky, která za své největší slávy byla sídlem vojáků, dnes, budova zcela v novém kabátu, je centrem vědy. Univerzita Palackého v Olomouci zde vybudovala interaktivní muzeum známé jako Pevnost poznání, a že o poznání nebylo nouze, tak to mohou dosvědčit všichni naši výletnici.

Ve stále expozici Dějepis jinak, jsme si vyzkoušeli uniformy, zabránili dobytí Olomouce, vystřelili z kanónu, dobyli město. V Živé vodě jsme se zblízka seznámili s přírodou, vžili se do role želvy a mnoho dalšího. V další sekci Rozum v hrsti si odvážlivci zkusili gyroskop, stroj, který ke svému výcviku používají i astronomové, polámali jsme si hlavu nad hlavolam, využili páku a kladku v akci, prošli jsme velkým modelem mozku a oka. V poslední expozici Světlo a tma jsme vlastním úsilím rozsvítili žárovku, zjistili jsme kolik kilo bychom vážili např. na Měsíci či na Slunci. Třešničkou na dortu bylo planetárium, ve kterém jsme zrelaxovali a nabrali další síly.

V Lošticích jsme pro změnu zapojili zbývají a doposud poměrně opomíjený smysl, a to chuť. Naše chuťové pohárky se nemohli nabažit, no neříkejte, kde můžete ochutnat dortík s tvarůžky, tvarůžkový větrník, tvarůžkovou kremroli a mnoho dalšího. Kromě toho, že jsme si vesele debužírovali, tak jsme se obohatili o další informace, konkrétně tedy z historie pravých tvarůžků, a to v Tvarůžkovém muzeu. Prohlídka byla zakončena vstupem do podnikové prodejny, a že nejeden odcházel s pořádně naditou taškou.

Na cestě zpět s řádně provoněným autobusem jsme padli únavou. Sice nás chvílemi trápilo počasí, ale vrásky nám to nedělalo. Hřál nás totiž pocit z nevšedního zážitku a hezkých vzpomínek. Kdo si všechno zkusil na vlastní kůži, tak o našem výletu bude ještě dlouho vyprávět.

Veronika Vališová

This slideshow requires JavaScript.

Co se stane, když dáte trochu volnosti knihovně? Začne se vesele rozpínat a roztahovat všemi směry.

A začalo to už v květnu, kdy se knihovna na výsluní prodrala skrz svátek všech zamilovaných. A právě tento svátek se stal středobodem zájmu knihovny Černotín. Oslavili jsme jej, jak jinak než randem, ale ne ledajakým „randem naslepo“, a to s knihou. Každý zájemce a čtenář si vybral svého knižního partnera a až doma zjistil, zda jsi vybral toho pravého. Cílem bylo potěšit čtenářovu duši, ale také nabídnout možnost vyjet ze zajetých kolejích a poznat něco jiného.  Zároveň jsme si připravili srdíčkový mikrodotazník, kde stačilo vyplnit „Čím mi knihovna dělá radost.“ a „Čím by mi knihovna mohla dělat radost.“. Záměrem bylo získat informace, co vám v knihovně schází či po čem vaše srdce touží. Byla to pro nás také skvělá volba zpětné vazby, avšak do budoucna, to zajisté určí i náš směr, kudy se vydáme.

Že Knihovna Černotín půjčuje deskové hry je známá věc, ale že se neustále rozrůstají o další horké novinky je věc málo známe. Nyní díky firmě Albi a jejich exklusivnímu balíčku, si můžete půjčit dalších 7 her namátkou Leo musí ke kadeřníkovi, Velbloudí dostihy, Zajíc a želva aj.. A že je opravdu z čeho vybírat, tak to dosvědčí i celkový počet her 40 .

Jak jinak oslavit deskové hry než pořádným turnajem. V záři reflektorů se u nás ocitlo Pexeso, tradiční hra, která má u nás dlouhou historii. Vládcem letošního již 3. ročníku se stal Romča Piechnik, stříbrnou placku získal Peťa Hón a na pomyslnou bednu se ještě vešla Lenička Vaculová. Deskovkám ještě neodzvonilo letos se ještě můžete těšit na turnaj ve hře Člověče, nezlob se!, Mölkky a v Piškvorkách.

Ač naše Knihovna v Černotíně pořádá mnoho rozličných kulturních i vzdělávacích akcí, její hlavní funkcí zůstává půjčování knížek, a kdyby jindy se naskytne příležitost rozšířit naše řady o nové čtenáře než na konci školního roku, kdy naši prvňáčci oficiálně získávají dovednost číst. A kde jinde by měli černotínští prvňáčci nabít patřičného řád čtenářského, než v knihovně. Stačí se zdviženou pravicí odříkat slavnostní přísahu a poté se již mohou pyšnit slavnostní šerpou a titulem „rytíř knih“.

V naší knihovně se neustále něco děje, stačí neusnout na vavřínech a přijít se za námi podívat. Nuda, ta u nás totiž nehrozí.

Veronika Vališová

This slideshow requires JavaScript.