Všichni komu, byl život milý prchali, ti, co to nestihli, vytahovali bílé vlajky, ostatní se snažili skrýt a strachem ani nedutali. Do Černotína totiž mířily lodě s plachtami napnutými, děly připravenými a posádkou, které by se měl každý vyhnout. Větrem ošlehaná cháska usedla za stůl v Místní knihovně Černotín, neboť se zde konalo veledůležité pirátské sezení.
Hlavním bodem jednání byl poklad, který někde v Černotíně ukryl kapitán Krátká Nudle. Ovšem nejprve bylo třeba vytvořit týmového ducha a sjednotit se. A čím jiným to udělat, než správným „dresscodem“, a jak jinak než pirátským. Poté už bylo na čase vrhnout se na plnění úkolů. To víte, nic není zadarmo, a truhla se zlatem už vůbec ne.
Úkoly jsme našli v rumových lahvích zalitým voskem, které k nám doplavaly. První úkol, malba piráta pomocí vlastního otisku ruky, se nám povedl na jedničku, naštěstí nikdo z našich pirátů neměl místo ruky hák, takže vše proběhlo bez sebemenších potíží. Následně jsme se nalodili na naši bárku a plavili se pod černou vlajkou. Naše parta se ničeho a nikoho nezalekla a vyhrála bitvu lodí nad kapitánem Jednoočkou. Našim prakem jsme do jeho přídě vystříleli díru, což byla jeho zkáza. Loď šla ke dnu.
Dopluli jsme až k indiánům, vyhnuli jsme se jejich jedovatým šípům a vyhráli souboj naslepo, a to doslova. Objevili jsme skalnatý ostrov Vikingů, porazili jsme je v jejich národní hře Mölkky. Se sebraných spisů jsme složili mapu souostroví, které jsme si pojmenovali. Za pomoci svých přátel jsme unikli z lávového ostrova plných ostrých skalisk a hlubokých propastí. Nalodili jsme se zpět na loď a po obeplutí celé zeměkoule jsme se vrátili zpět do černotínské knihovny, kde to všechno začalo.
Po cestě kromě nových zážitků, nových přátel, ale i nových nepřátel, jsme sesbírali nápovědy, které nám měly dopomoci k objevení pokladu. A taky že jo. Dali jsme se do hrabání, hloubení jámy a kopání. A najednou se lopata zasekla. Objevenou krabici jsme si odnesly do knihovny. Po vybalení jsme objevili oprýskanou truhlu plnou zlata! Každý si z této kořisti mohl trochu uzmout. I přestože čas už hodně pokročil, dali jsme si na závěr pár her a úplně utahaní jsme sebou o půl druhé praštili do postele. Ráno jsme si ještě stačili vybalit odměnu od kapitána.
Na našem sněmu jsme obnovili zákoník pirátského chování. Zároveň jsme si spočítali šrámy a konstatovali, že není třeba kupovati háky, pásky či zašít rány. Naše mise byla velmi úspěšná. Tak kdo ví, v jakých dalších vodách se setkáme…
Veronika Vališová
