Tiše, tiše, našlapujte opatrně, nechceme slyšet žádný dusot kopýtek, to by se mohlo potom také stát, že by se rozhoupala a rozbila! Že nevíte, o čem je řeč? To mi neříkejte, že jste si jich snad ještě nevšimli… no přeci vajíček, pravých nefalšovaných kraslic.
Pohybují se v rytmu větru, někdy nahoru a někdy dolů barevné mašle se vzorem i beze vzoru jim do toho všeho hezky sekundují, ale nejsou žádnými druhými houslemi. Zkrátka se skvěle doplňují. Letos jsme opět uspořádali pod hlavičkou Místní knihovny Černotín menší megalomanskou akci, kdy ve středu naši pozornosti se staly tři stromy na návsi, ten čtvrtý bohužel již minulém roce přemohla bouřka s blesky.
Člověk by snad ani nevěřil, jak tyto stromy za tři roky porostly, v roce 2016, kdy jsme zdobili poprvé, tak nám stačil nejzazší stupínek na štaflích. Pro letošek jsme museli žebřík popotáhnout daleko výše a k tomu se ještě natáhnout na špičky.
Víme, že statistika nuda je, ale určitě vás zajímá, kolik že se to vajíček houpe na našich třech kaštanech. Nebudu vás dlouho napínat, přesně 1000. Ani o jedno méně či více, k tomu si připočtěte ještě 8 dinosauřích a jednu širokou králičí rodinku. Pokud někdo nevěří, není nic jednoduššího, než je přepočítat, tak směle do toho, ale pozor, odstrojovat budeme ve středu 11. 4., tak ať to vůbec stihnete.
Veronika Vališová