Rytíři mají své štíty a meče, do výbavy našich piškvorkových zbrojnošů patří především nabroušené ostří na hrotu tužky. A jak se patří na správném turnaji, piškvorkovém, tak museli tasit své zbraně a vydat se do souboje mezi křížky a kolečky.
Někdy byly boje rychlé a nelítostné, na druhou stranu se nám rozehrály partie plné taktiky a nečekaných zvratů. Přesto nejsledovanějšími souboji byly rodinná klání. A možná právě proto, ale také i díky zarputilosti, sice putovní pohár změnil svého majitele, ale pořád zůstal v rodině. Což takovou šňůru černotínská knihovna nepamatuje.
Knihovna však neoperuje na frontách plném soutěžení, ale zalíbila se jí i činnost dobročinná. V letošním roce jsme se opětovně, jako v loňském roce, zapojili do projektu Českého rozhlasu – Ježíškova vnoučata, který spojuje laskavá srdce a ty poté plní přání osamoceným lidem v domovech seniorů. Tak rozhodně neváhejte, vždyť přeci společně děláme náš svět krásnějším, ale varuji vás, je to návykové.
Veronika Vališová