Sbalit spacák, pyžamko, kartáček, naposledy mávnout na rodiče a hurá do víru dění, do černotínské knihovny, kde to tepe. Naši nocležníci se na druhý ročník mezinárodní akce – Noc s Andersenem, těšili již od ledna, takže byli napjatí jako struna, co je čeká a nemine.
Hned co odbila šestá hodina, tak se naši spáči začali scházet v prostorách knihovny, čekal je nelehký úkol, a to najít andílka Kryštůfka, kterého ve světě lidí skryli čerti. Našim průvodcem se stal ostřílený mazák, a to čert Eduard, který nám vždy za splnění úkolu nabídl nápovědu.
Program, který čekal na naše účastníky zájezdu, byl našlapaný, ale všichni se ho zhostili s vervou a zápalem pro věc. Čekalo nás přesazování pohádkovníku a vyrábění zbrusu nových ozdob na tento zvláštní strom. Trénování mimických svalů bylo zase třeba ke správnému čertovskému úšklebku, ke kterému jsme dopomohli i štamprličkou citronu. Cvičné přikládání pod kotlík, hra activity, „bombový“ slovní fotbal, trénování znalostí, co vše jde stihnout za minutu, skládání ód na spisovatele H. CH. Andersena, ale také stezka odvahy, která neotestovala nejen naši statečnost, ale především důvěru v jiného člověka, který provázel „slepého“ hráče. Odvážné obejití včelího domečku a vypuštění lampionu s pozdravy a přáními.
Za splnění tohoto maratonu her, získali naši spáči, ocenění formou placek a titulů – mistr pěstitel, pán slov, mistr výřečnosti, avšak největší odměnou, bylo osvobození Kryštůfka, který jim byl blíž, než si mysleli. Na závěr jsme si dali hru twister, ale pak už hurá do pelíšku a jako tečku pohádku.
Nocování bylo jako běh na dlouhou trať, což dosvědčuje i hodina, kdy jsme se zavrtali do peřin – přesně jedna hodina po půlnoci. Ráno bohatou snídani, ještě vyzvednout poklad od čerta Eduarda, odstrojit skořápkovníky a pak už s otevřenou náručí vítat maminku.
Naše knihovna se během noci změnila na pohádkový a fantastický svět patřící jen dětem. A co z toho všeho plyne? No zkrátka, kdo se bojí, nesmí do knihovny!
Veronika Vališová