Schválně, kdo si stále ještě pamatuje první verše slavného Máje od K. H. Máchy ?
Ano, byl pozdní večer – první máj atd. pro někoho již otřepané dílo, ale co zkusit oslavit svátek všech zamilovaných trochu jinak než pod rozkvetlou třešní. Co třeba zkusit knihovnické rande naslepo.
Možnost, jak si zpestřit své knihomolství, byla velice prostá. Stačilo, když si hodíte mincí a vyberete si pro vás zcela neznámou knihu, která se možná pro vás stane srdeční záležitostí. Perfektně zabalenou s mašlí navrch si ji odnést domů, a tam v klidu s napětím rozbalit. Mít šťastnou ruku a trefit se do té sprané noty bylo opravdu těžké, neboť knih bylo opravdu hodně.
Cílem není nic jednoduššího, než pohladit duši a potěšit ducha. Stačí se jen zastavit a občerstvit své smysly. I přesto, že tato akce již oficiální skončila, tak zbylo ještě pár kousků, tak neváhejte a přijďte si pro ně.
Veronika Vališová