Běžně se vydáváte do širokého okolí na výlety, ale ruku na srdce, kdy naposledy jste se vydali jen za „kopec“ a bedlivě prozkoumali to, co běžně pouze míjíte. My, pod hlavičkou Místní knihovny Černotín a Obce Černotín, jsme se touto cestou vydali a rozhodli jsme se navštívit centrum našeho kraje a také provoněné Loštice.

V samém srdci Olomouci jsme zavítali do barokní budovy bývalé Korunní pevnůstky, která za své největší slávy byla sídlem vojáků, dnes, budova zcela v novém kabátu, je centrem vědy. Univerzita Palackého v Olomouci zde vybudovala interaktivní muzeum známé jako Pevnost poznání, a že o poznání nebylo nouze, tak to mohou dosvědčit všichni naši výletnici.

Ve stále expozici Dějepis jinak, jsme si vyzkoušeli uniformy, zabránili dobytí Olomouce, vystřelili z kanónu, dobyli město. V Živé vodě jsme se zblízka seznámili s přírodou, vžili se do role želvy a mnoho dalšího. V další sekci Rozum v hrsti si odvážlivci zkusili gyroskop, stroj, který ke svému výcviku používají i astronomové, polámali jsme si hlavu nad hlavolam, využili páku a kladku v akci, prošli jsme velkým modelem mozku a oka. V poslední expozici Světlo a tma jsme vlastním úsilím rozsvítili žárovku, zjistili jsme kolik kilo bychom vážili např. na Měsíci či na Slunci. Třešničkou na dortu bylo planetárium, ve kterém jsme zrelaxovali a nabrali další síly.

V Lošticích jsme pro změnu zapojili zbývají a doposud poměrně opomíjený smysl, a to chuť. Naše chuťové pohárky se nemohli nabažit, no neříkejte, kde můžete ochutnat dortík s tvarůžky, tvarůžkový větrník, tvarůžkovou kremroli a mnoho dalšího. Kromě toho, že jsme si vesele debužírovali, tak jsme se obohatili o další informace, konkrétně tedy z historie pravých tvarůžků, a to v Tvarůžkovém muzeu. Prohlídka byla zakončena vstupem do podnikové prodejny, a že nejeden odcházel s pořádně naditou taškou.

Na cestě zpět s řádně provoněným autobusem jsme padli únavou. Sice nás chvílemi trápilo počasí, ale vrásky nám to nedělalo. Hřál nás totiž pocit z nevšedního zážitku a hezkých vzpomínek. Kdo si všechno zkusil na vlastní kůži, tak o našem výletu bude ještě dlouho vyprávět.

Veronika Vališová

This slideshow requires JavaScript.

Co se stane, když dáte trochu volnosti knihovně? Začne se vesele rozpínat a roztahovat všemi směry.

A začalo to už v květnu, kdy se knihovna na výsluní prodrala skrz svátek všech zamilovaných. A právě tento svátek se stal středobodem zájmu knihovny Černotín. Oslavili jsme jej, jak jinak než randem, ale ne ledajakým „randem naslepo“, a to s knihou. Každý zájemce a čtenář si vybral svého knižního partnera a až doma zjistil, zda jsi vybral toho pravého. Cílem bylo potěšit čtenářovu duši, ale také nabídnout možnost vyjet ze zajetých kolejích a poznat něco jiného.  Zároveň jsme si připravili srdíčkový mikrodotazník, kde stačilo vyplnit „Čím mi knihovna dělá radost.“ a „Čím by mi knihovna mohla dělat radost.“. Záměrem bylo získat informace, co vám v knihovně schází či po čem vaše srdce touží. Byla to pro nás také skvělá volba zpětné vazby, avšak do budoucna, to zajisté určí i náš směr, kudy se vydáme.

Že Knihovna Černotín půjčuje deskové hry je známá věc, ale že se neustále rozrůstají o další horké novinky je věc málo známe. Nyní díky firmě Albi a jejich exklusivnímu balíčku, si můžete půjčit dalších 7 her namátkou Leo musí ke kadeřníkovi, Velbloudí dostihy, Zajíc a želva aj.. A že je opravdu z čeho vybírat, tak to dosvědčí i celkový počet her 40 .

Jak jinak oslavit deskové hry než pořádným turnajem. V záři reflektorů se u nás ocitlo Pexeso, tradiční hra, která má u nás dlouhou historii. Vládcem letošního již 3. ročníku se stal Romča Piechnik, stříbrnou placku získal Peťa Hón a na pomyslnou bednu se ještě vešla Lenička Vaculová. Deskovkám ještě neodzvonilo letos se ještě můžete těšit na turnaj ve hře Člověče, nezlob se!, Mölkky a v Piškvorkách.

Ač naše Knihovna v Černotíně pořádá mnoho rozličných kulturních i vzdělávacích akcí, její hlavní funkcí zůstává půjčování knížek, a kdyby jindy se naskytne příležitost rozšířit naše řady o nové čtenáře než na konci školního roku, kdy naši prvňáčci oficiálně získávají dovednost číst. A kde jinde by měli černotínští prvňáčci nabít patřičného řád čtenářského, než v knihovně. Stačí se zdviženou pravicí odříkat slavnostní přísahu a poté se již mohou pyšnit slavnostní šerpou a titulem „rytíř knih“.

V naší knihovně se neustále něco děje, stačí neusnout na vavřínech a přijít se za námi podívat. Nuda, ta u nás totiž nehrozí.

Veronika Vališová

This slideshow requires JavaScript.

Klienti, kteří mají zájem se ubytovat v našich hotelech, se nemusí hlásit na recepci, nemusí platit poplatky a mohou zde žít, jak dlouho budou chtít. Že máte taky zájem složit svou hlavu pod naší střechou? Asi vás zklamu, ale pokoje jsou dosti titěrné, avšak šité přesně na míru pro naši hmyzí klientelu.

V rámci oslavy Dne Země, uspořádala Knihovna Černotín, malou zahradní párty. Snažili jsme se zajistit azyl pro, sice rozměrově malé hmyzí tvory, ale o to víc nepostradatelné. Knihovna v Černotíně zajistila a svépomoci vytvořila 14 příbytků (2 hotely, 7 domků a 5 garsonek). Pro naše malé zelené aktivisty zbývalo už jen domečky naplnit a rozvěsit po naší vesnici. Schválně, kdo je najde všechny? A abychom podpořili život malých užitečných tvorů v Černotíně, tak to zajistí zasazení našich pytlíčků – Semínkové překvapení. Co z nich vyroste, tak to ukáže až čas.

Staňte se i vy nadšenými chovateli hmyzu, není k tomu třeba nic výjimečného – jen mít ty zlaté české ručičky a vyrobit si hmyzí ubikaci. Poté se už můžete těšit z přízně, těchto malých tvorečků, kteří se vám odmění nejen vděkem, ale také vám dopomohou ke krásné zahradě. Včela samotářka, zednice či drvodělka zajistí opylení a následné květenství. Obyvatelé domků také zamezí případným příživníkům. Armáda v čele se slunéčkem sedmitečným a zlatoočkou obecnou si rádi totiž pochutnají na mšicích.

Oslavte i vy Den Země, udělejte něco málo pro naši modrou planetu, stačí jen drobnost, třeba zvedněte ze země papírek, který jste neodhodili. Chovejme se přece hezky k naší planetě Zemi, máme jenom ji. Čiňme tak, jako by každý den měl být její oslavou.

Veronika Vališová

This slideshow requires JavaScript.

U někoho už voní čerstvě napečení beránci, kluci oprašují řehtačky a začínají plést pomlázky, jaro vystrkuje své růžky a začíná svou kouzelnou holí v přírodě čarovat. A aby i my jsme přispěli svou troškou do mlýna, rozhodli jsme se pod hlavičkou černotínské knihovny opět rozzářit naši vesnici.

Co k tomu bylo potřeba? V prvé řadě silné plíce, to víte 874 vajíček se samo nevyfoukne, hromadu stužek, 4 žebříky a, a to hlavně, šikovné ruce a zapálené lidi. Knihovna Černotín opět po roce spunktovala akci, která měla loni až neočekávaný ohlas, a to výzdobu stromů na návsi.

Naše Skořápkovníky musíme chránit jako oko v hlavě, nelze na ně nalepit cedulku „Pozor křehké“, jsou totiž pravé nefalšované skořápky, ne žádné náhražky! A abychom nenechávali dozor našich skořápkovníků jen na lidech, pod křídla si je vezme i králičí rodina čítající na 25 jedinců. Číhají na potencionální škůdce a zpoza 11 dinosauřích vajíček, jsou schopni vyletět jako čertíci z krabiček. Tak bacha na ně!

Jménem černotínské knihovny bych chtěla poděkovat všem, kteří nám pomohli nazdobit naše stromy, byla to úplná invaze. Ostatní se mohou nechat vytrhnout z netečnosti a potěšit své oko.

Veronika Vališová

This slideshow requires JavaScript.

Přišla ta nejbáječnější noc v roce, noc, kdy nezůstaneme sedět doma na kanapi a vydáme se do víru dění – směr černotínská knihovna. Na programu jsme měli již třetí ročník mezinárodní akce Noc s Andersenem, a že bylo opravdu na co se těšit.

Všichni naši nocležníci byli napnuti jako struny a očekávali, komu letos pomůžeme ze svízelné situace. Nakonec nás potřeboval Kloboučník, kterému Šklíba odcizil jeho klobouk a ukryl jej ve světě lidí. Naším cílem bylo klobouk najít a navrátit ho Kloboučníkovi. Již tradicí se stalo vyrábění ozdob na náš pohádkovník – Faburalis Anderson, obrovský úspěch sklidila hra RISKUJ!, čekalo nás výtvarné umění, kdy cílem bylo nakreslit různorodou částí těla pohádkou postavu.

Poté nastala ta pravá chvíle zaktivizovat své tělo, vytřepat pingpongové míčky, prásknout balónek, shodit plechovky, to vše bez pomoci rukou. Nejeden přišel s originálním řešením, který by si mohl nechat patentovat. Soudružnost a pospolitost jsme dokázali složením motivujícího hesla a dokonalost spolupráce jsme předvedli v akční hře s obručí nebo také utvořením hada, kdy spojovacím článkem byly nafukovací balónky.

Pak nastal čas zahrát si pár deskovek Activity, Poslední slovo a Bombu. Všechny emoce a dojmy jsme mohli ventilovat básní, která měla zachycovat vše, co jsme během naší noci zažili. Za úspěšné absolvování úkolu jsme obdrželi klíč k mapě a tipy, kde máme po vesnici hledat nápovědy, bonusem bylo získání titulů – Všeználek, Vědátor, Misr ticha, Ochránce času aj.

Po notně napínavých chvílích jsme se vydali konečně hledat klobouk, a hádejte kde byl, lépe řečeno nebyl. Nebyl na povrchu zemském, takže jsme se museli vydat o 11 schodů níže do sklepení. Před spaním jsme si zahráli ještě společenské hry, a až se nám začali klížit očička únavou, tak jsme se zavrtali do pelíšků a po pohádce hned vpluli do říše snů.

Ráno na nás čekala bohatá snídaně, poklad od H. Ch. Andersena a poté už jen vyhlížet své rodiče. Během noci jsme se vydali na skok do říše divů, prožili tam nesčetně dobrodružství, vyzkoušeli jsme si něco nového a upevnili přátelství. Zkrátka, na vlastní kůži jsme si vyzkoušeli heslo, které jsme skládali: Knihovna Černotín není jen pro knihy, ale především pro lidi!

Veronika Vališová

This slideshow requires JavaScript.

Nejsme žádní licháči, což je člověk, který jede sólo, žije sám a nikoho nemá, ale zároveň jeho předností je, že vidí Lichožrouti. Lichožrouti nejsou ponožkožrouti, jsou hodní, protože nekradou, jen se s námi dělí o ponožky, oni jednu a my jednu. A protože nejsme žádní vlci samotáři a nevidíme je, tak jsme si je přišli vyrobit do černotínské knihovny.

Celý měsíc březen zasvětila Knihovna Černotín lichožroutům, ať už to bylo v podobě soutěže – nakresli/namaluj svého lichožrouta, nebo právě na tvořivých dílnách, kdy jsme mohli zúročit liché ponožky, které se nám doma válí. Nejenže se nám ve skříni uvolnilo místo, ale vyrobili jsme si krásné ponožkové figurky. A že jich tedy bylo!

 Během našeho odpoledne jsme slavnostně vytroubili do světa i výherce naši lichožroutí soutěže. Na bedně se umístila Anička Hradilová, stříbro si na krk pověsila Anička Kubíková a zlatem se blýskla Zuzka Hradilová. Knihovna však nezapomněla na všechny ostatní snaživce a odměnila je.

Ihned po vyhlášení se knihovna obrátila vzhůru nohama, a proč? No přeci jsme si dělali prostor. Čekalo nás totiž ještě kvízy, povídání o Lichožroutech, krátké představení Pavla Šruta a čtení jeho veledíla Lichožrouti, za kterou dokonce získal cenu Magnesia Litera. Poté jsme však svůj zrak obrátili ku předu, neboť nás ještě čekal 82minutový film, a jak jinak než lichožroutí.

V naší knihovně se točil svět jen kolem lichožroutů, ale aby ne, když jsou to tak roztomilí tvorové, kteří si naši pozornost zaslouží. Je třeba se s nimi pořádně seznámit, protože, kdo by nechtěl znát své spolubydlící. Cože? Že u vás nejsou? A jak si tedy vysvětlíte záhadu mizejících ponožek…

Veronika Vališová

This slideshow requires JavaScript.

Letošním startovacím výstřelem akcí v knihovně bylo zábavné herní odpoledne, kdy středobodem byla hra SUPERFARMÁŘ, která vznikla před 50 lety u našich polských sousedů. Pravidla hry, která se opírají o zásady matematiky a logiky, nutí hráče počítat, předvídat, plánovat a kalkulovat s riziky.

Cílem hry je stát se nejúspěšnějším farmářem, který má stádo, v němž bude alespoň jedno zvíře z každého druhu. Že je to snadný úkol? Tak to nevíte, že na kostkách je i vlk s liškou, kteří vás mohou připravit o část, nebo dokonce o celé stádo. Takže se i několikrát stalo, že naši farmáři zůstali těsně před branami.

K dispozici jsme měli tři hry SUPERFARMÁŘE zapůjčené od firmy Pygmalino s.r.o., která se zabývá distribucí didakticko – společenských her. Tato firma nám také věnovala diplomy a věcné ceny pro čtyři nejlepší hráče. A těmi nejlepšími farmáři, kterým není směnný obchod cizí, se stali Áďa Šnejdrla, Paťa Květoň, Alenka Koláčková a na ten nejvyšší stupeň se vyhoupl Romča Piechnik.

Pilotní akce tohoto roku se nadmíru vydařila, užili jsme si super soutěžní odpoledne, zkusili jsme si zahrát novou hru, ale zároveň na závěr, když nám zbyla ještě chvilka volna, tak jsme se podívali na zoubek deskovkám, které má černotínská knihovna ve svém repertoáru. A že jich není málo, celkem 30 kousků, které si můžete zahrát i vy, a to nejen v knihovně, ale zapůjčit si je i domů, tak neváhejte a využijte této lákavé nabídky.

Veronika Vališová

This slideshow requires JavaScript.

Co nás čeká a nemine v roce 2017

Leden:

• 19. 1.  Turnaj – Superfarmář

Březen měsíc čtenářů:

• 3. 3. – 23. 3. Výtvarná soutěž
• 30. 3. Držte si ponožky!
• 31. 3. Noc s Andesenem

Duben

• 12. 4.  Velikonoce s knihovnou
• 21. 4.  Den Země

Květen

• 4. – 25. 5. Rande naslepo 

Červen

• 15. 6. Pexesiáda
• 21. 6. Pasování prvňáčků na čtenáře

Srpen

• 4. 8. Olomócké tólky – výlet Pevnost poznání, Loštice

Září

• 1. 9. Člověče, nezlob se!
• 7. 9. – 26. 10. obalování knih 
• 15. 9 . Pirátská noc

Říjen

• 2. – 8. 10. 2017 Týden knihoven (Tvoření pro Nedoklubko, Ponožkový rekord, promítání filmu Čapí dobrodružství)
• 26. 10. – 23. 11. Vánoční soutěž (Andělé se tváří nesměle)

Listopad

• 30. 11. Piškvorkový turnaj

Prosinec

• 7. 12. Ježíškování + vyhodnocení soutěže
• 21. 12. Nejpilnější čtenáři

Už jste zkontrolovali, jak jste na tom s vánočními ozdobami? Nebylo by třeba doplnit zásoby, nebo je aktualizovat? U nás v černotínské knihovně byly možné obě varianty!

Někdo si přinesl své baňky, a ty oděl do nového kabátu, ať už třpytkami nebo jednoduše fixem. Druhý se vrhl na nabízený materiál. Z borovicových šišek si bylo možné vyrobit sovičky, z vlny klubíčkové baňky nebo stromečky, k dispozici byly také dřevěné medailonky. V knihovně se nic nevyhodí, využijeme staré CD, vysloužilým žárovkám vdechneme nový život a vykouzlíme z nich krásné ozdoby. Nic pro nás není překážkou. Nejvíce v kurzu však byly hvězdy z perliček, kde nám ku pomoci byli drátěné polotovary.

Máme za sebou další akci –  Baňkování – z úspěšné série tvořivých dílen a zároveň byla poslední tohoto roku. Rozloučili jsme se s celým uplynulým rokem a to pěkně ve velkém.

Nevím, jak vy, ale my jsme byli v knihovně asi opravdu hodní, protože nás Ježíšek již teď obdaroval deskovými hrami. Máme tedy devět žhavých novinek, které rozšířily ty stávající. Tak neváhejte, přijďte do Knihovny Černotín, třeba vám padne nějaká do oka.

Jménem knihovny bych vám ráda popřála mnoho zdraví a úspěchů v novém roce. Také bych si přála, aby Knihovna v Černotíně byla pro vás i nadále přítelem, který má co nabídnout. Proto se již nyní můžete těšit na zbrusu nové a neokoukané projekty a akce, které pro vás chystáme.

Veronika Vališová

This slideshow requires JavaScript.

Věděli jste, že existuje Den milovníků knih? Nebo Den poezie (ten jsme již propagovali v akci Guerilla Poetring) či Den vězněných spisovatelů. My jsme se však nyní zaměřili na jiný svátek, a to Den pro dětskou knihu (26. 11.), a kde jinde bychom tento den měli „oslavit“ než u těch nejmenších.

A tak jsme se přesunuli do mateřské školy a nebyli jsme sami. Na pomoc jsme si přizvali kouzelné babičky a jednoho dědečka. A co jsme zde dělali? Nic jednoduššího než, že jsme propagovali četbu. Knihovna Černotín cíleně oslovila ty předčítače, kteří mají svá vnoučata v místní školce, a tím jsme se snažili zpopularizovat knihu, ale i trochu ozvláštnit předčítání v mateřské škole.

A že jsme se opravdu shledali s úspěchem! Děti byli hrdé, že zrovna jejich babička nebo dědeček čtou pohádku, pyšně se k nim hlásily, naprosto si to užívaly, řehotaly se a vždy se těšily na další den, kdy jim bude někdo neobvyklý předčítat.

Čtení se realizovalo pod záštitou celostátní akce „Celé Česko čte dětem“. Do tohoto projektu se Knihovna Černotín přihlásila začátkem září. Pilotní díl se nadmíru vydařil, a proto bychom v budoucnu rádi zrealizovali obdobné aktivity. Jak jsme na tom s předčítáním, nebo jaké knihy jsme již četli, tak to můžete sledovat na speciálním knihomolském záznamníku – „Přečteno podtrženo“ – v  černotínské knihovně.

Tímto by knihovna chtěla poděkovat babičkám a dědečkovi, kteří se nebáli a přišli do Mateřské školy Černotín předčítat. Zároveň patří velké dík učitelkám, které k této akci svolily. Příští týden nás čeká poslední a závěrečné čtení, kdy se slova chopí sama knihovnice.

Veronika Vališová

This slideshow requires JavaScript.